Albert Einstein hluboko ve svém srdci vždy choval dobrotu, která se projevuje v jeho myšlenkách i činech pro společnost. I my potřebujeme pro náš život tuto dobrotu – zdroj lidskosti.

Když se řekne slovo „pyramida“, první asociací obvykle bývá Egypt. Pyramidální stavby jsou sice tradičním prvkem sakrální architektury téměř všech starověkých civilizací, ale faktem zůstává, že snad s výjimkou pyramid středoamerických kultur jsou právě ty egyptské největší a nejpočetnější.

Celý systém Platonova učení o idejích spočívá v tom, aby se prostřednictvím zkoumání pojmů dosáhlo objektivního poznání. Znamená to dosáhnout poznání o skutečném bytí věcí, které by mělo obecnou hodnotu.

Všichni jsme přišli na svět, abychom zemřeli. Otázkou je zvolit si způsob, jakým můžeme žít a v nejhorším případě i zemřít.

Být mladý je nádherná zkušenost, kterou oceňujeme tím více, čím jsme starší.

Aniž bychom zcela vylučovali jakoukoli možnost nebo tvrdili něco, co nebylo dokázáno, můžeme jako filozofové na základě několika málo údajů, jež máme k dispozici, poukázat na to, že lidstvo obdrželo, ztratilo a znovu získalo poznatky o kulatosti Země několikrát, i když lze předpokládat, že během temných období bylo světlo poznání ukrýváno jádrem „zasvěcenců“.

Nebudu mluvit o snech ve fyzickém smyslu, neboli o spánku a bdělosti, nýbrž o snech jako iluzi, jako archetypech; jinými slovy o tom všem, co se nachází za fyzickými věcmi.

Aby tvá duše rostla, musíš ji nejprve začít vnímat a ještě předtím musíš, jak jen to lze, utišit hluk své osobnosti, neboť uprostřed hlasitého řevu jen stěží zaslechneš šepot mudrce.

Stoická filozofie dělí věci na ty, které na nás závisejí, a na ty, které na nás nezávisejí.

„Eklekticismem“ se nazývá postoj, který, aniž by a priori cokoli namítal, nejprve o věcech uvažuje a analyzuje je, porovnává je a spojuje s cílem nalézt ty nejlepší, aby nakonec vyzdvihl tu nejkvalitnější z nich jako hodnou uznání.