O štěstí se Sokratem
Je štěstí něco vzácného? Mohou být všichni šťastní? Kdybychom se zeptali Sokrata, jak člověk může štěstí dosáhnout, odpověděl by zřejmě, že bychom měli povznést naše vědomí…
Je štěstí něco vzácného? Mohou být všichni šťastní? Kdybychom se zeptali Sokrata, jak člověk může štěstí dosáhnout, odpověděl by zřejmě, že bychom měli povznést naše vědomí…
Všichni musíme občas čelit strachu. Má nejen moc znepříjemnit nám život, ale i ovládnout naše myšlení, cítění i jednání. Jak nad ním lidé vítězili v nebezpečných dobách? Jak je možné jej využít a získat nad ním kontrolu?
Zenon se narodil kolem roku 333 př. n. l. ve městě Kition (dnes Larnaka) na Kypru a zemřel kolem roku 260 př. n. l. v Athénách.
Bájné město Tróju objevil německý dobrodruh a archeolog Heinrich Schliemann, který měl tento sen již od dětství a naučil se kvůli němu i více než deset jazyků. Kromě Tróji objevil i další města, která se stala základem poznatků o krétsko-mykénské kultuře.
V tomto roce uběhlo již 2500 let od legendární bitvy u Thermopyl (rok 480 př. n. l.), při které hrstka statečných dokázala projevit velikost ducha, která se skrývá v každém z nás. Kde vzali sílu zapsat se takto hluboko do dějin lidstva?
To, co se obecně nazývá filozofií, má podle současného chápání kořeny v Řecku. Ale filozofie není produktem řecké kultury, neboť i ostatní civilizace měly své silné filozofické kořeny, stejně kvalitní a dobré, jako byly ty řecké. Přesto se západní svět považuje za dědice řeckého způsobu vnímání.
Z celkového pohledu na řecké dějiny se samotná instituce divadla možná jeví jako nepodstatná, avšak to je zdání vyvolané nedostatkem informací a také dnešním pojetím tohoto fenoménu zvaného divadlo.
Mars je čtvrtou planetou v pořadí vzdálenosti od Slunce a druhou nejmenší planetou v naší sluneční soustavě. Je často označován jako rudá planeta, protože oxidy železa, které se nacházejí na jeho povrchu, způsobují červené zabarvení, jež bylo pozorováno hvězdáři po celou historii.
Druhá planeta naší sluneční soustavy je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem na obloze. Vzhledem ke svému postavení vůči Zemi je viditelná jen večer nebo před rozbřeskem, a proto ji nazýváme také Jitřenka či Večernice.
Antická moudrost radí, aby společnost podporovala své čtyři základní nosné sloupy: náboženství, politiku, umění a filosofii. Pak se může stát chrámem, důstojným příbytkem bohů. Řecko v době Periklově je příkladem společnosti, která této dokonalosti dosáhla.