Albert Einstein

Mgr. Aleš Gabriel

Životní cesta


Albert Einstein
Albert Einstein

Albert Einstein se narodil roku 1879 v německém Ulmu. Vyrůstal v Mnichově, kde měl jeho otec a strýc elektrotechnickou továrnu. Strýc podporoval Albertův zájem o přírodní vědy a matematiku. Jako chlapec byl Einstein rozvážný až pomalý, ale jeho vědomosti z filozofie, exaktních věd a hudby byly mimořádné. Po gymnaziálních studiích v Mnichově a studiu ve švýcarském Aarau absolvoval roku 1901 učitelský směr oborů matematika a fyzika na polytechnice v Curichu. Od roku 1902 byl úředníkem patentního úřadu v Bernu. Zde ve volném čase sepsal práce tvořící základy teorie relativity a kvantové teorie. Od roku 1908 byl docentem v Bernu, v roce 1909 se stal mimořádným profesorem v Curichu a od roku 1911 byl řádným profesorem teoretické fyziky na německé univerzitě v Praze. V roce 1912 se vrátil do Curichu, od roku 1914 byl ředitelem berlínského Fyzikálního ústavu císaře Viléma. Na protest proti německému antisemitismu odešel v roce 1933 do Princetownu v USA, kde působil až do konce svého života v roce 1955.

Velké objevy

Einsteinova speciální teorie relativity, kterou předložil v článku v roce 1905, uvedla Maxwellovu teorii elektromagnetismu do souladu s experimentálními výsledky tím, že nahradila koncepci newtonovského času představou relativity současnosti. Roku 1915 teorii rozšířil v obecné teorii relativity, vysvětlující gravitaci zakřivením časoprostoru. Důsledky obou teorií se skvěle potvrdily a podstatně změnily chápání filozofických kategorií prostor a čas, představy kosmologické i další filozofické koncepce. Einstein v práci o fotoefektu, za kterou obdržel roku 1921 Nobelovu cenu, vytvořil představu fotonů jako částic. V témže roce publikoval teorii Brownova pohybu. Zabýval se teorií měrných tepel pevných látek, kvantovou teorií záření a dalšími oblastmi fyziky. Ač byl jedním ze zakladatelů kvantové teorie, nepokládal ji za plně uspokojivou. V závěru života se zabýval především hledáním sjednocené teorie elektromagnetického a gravitačního pole. Jako světově známá osobnost se často vyjadřoval k závažným společenským, politickým i filozofickým otázkám a je znám svým humanistickým a protiválečným postojem.

Inspirace pro každého

Sám Albert Einstein byl překvapen tím, jak ho mají lidé rádi, přestože velmi často vůbec nerozumí jeho teoriím. Pokusíme se poznat tohoto excentrického vědce prostřednictvím několika citátů. Věřím, že nás má co naučit, i kdyby se nám nepodařilo zcela proniknout do hloubky jeho matematicko-fyzikálních myšlenek.
´Bůh nehraje v kostky.´
Často si v dnešní ´vědecké´ době neuvědomujeme, že velké vědecké objevy nejsou pouze důsledkem racionální analýzy, ale také intuice, která vedla přesvědčení vědce. Toto pevné přesvědčení o tom, že příroda má smysl, je velmi důležité pro každého člověka. Pomáhá mu v těžkých chvílích, aby neupadl do sklíčenosti, ale aby místo toho vykročil a začal hledat řešení a následně jednat.
´Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila.´
Pokud začneme hledat řešení našich problémů, pak nestačí pouze aplikovat, co nám kdo poradí. Budeme muset začít vnitřně růst. Skutečná řešení totiž vždy umožňují pohlédnout na problém z nadhledu. Pak se stane velký problém malou překážkou v našem životě, kterou není těžké překročit.
´Nemůžeme ztrácet naději v lidstvo, když víme, že Mozart byl člověk.´
Na cestě hledání budeme potřebovat optimismus. Ten nám mohou dodat velcí lidé nebo také blízcí přátelé na společné stezce.
´Hodinka na klíně vašeho milého se zdá minutkou; minutka na horké peci se zdá hodinou. A to je relativita.´
Autor teorie relativity nám ji vysvětluje velmi jednoduchým citátem. Pokud si uvědomíme relativitu věcí, pak na nich přestaneme přehnaně lpět. To nám umožňuje osvobodit se od pout, která svazují náš život.
´Jsme tu pro druhé lidi, především pro ty, na jejichž úsměvu a blahu závisí naše vlastní štěstí.´
Ačkoliv Albert Einstein neměl jednoduchý charakter a pro jeho blízké nebylo vždy snadné s ním nalézt společnou řeč, přesto hluboko ve svém srdci vždy choval dobrotu, která se projevuje v jeho myšlenkách i činech pro společnost. I my potřebujeme pro náš život tuto dobrotu – zdroj lidskosti.
´Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.´
Poslední citát Alberta Einsteina, který jsem vybral, je inspirací k humoru. Humor umožňuje člověku zasmát se svým vlastním chybám a hlouposti, a vykročit dále.

Citace jsou převzaty z těchto knih:
BALIBAROVÁ, Françoise. Einstein – radost z myšlení. Bratislava: Slovart, 1995
SKUBE, Daneen. Interpersonal Edge: Hay House, 2006
PALMER, Norman Dunbar; PERKINS, Howard Cecil. International relations: the world community in transition.: Houghton Mifflin, 1969