Světoznámá vědkyně a objevitelka, která díky své houževnatosti a vytrvalosti spolu se svým manželem objevila dva nové prvky, polonium a radium, a s nimi i princip radioaktivity. Byla však také velmi odvážná a za svým snem studovat fyziku se vydala až na pařížskou Sorbonnu, kde se stala první ženou studující tento obor.
Celý její život byl poznamenán bojem s předsudky týkajícími se vzdělání žen a jejich společenské role. Žena, která touží vědecky bádat na poli teoretické fyziky a matematiky, spíše než založit rodinu a starat se o manžela a děti… Dnes nás to snad nepřekvapí. V době života Milevy Marićové (1875–1948) však byly takové představy velmi neobvyklé.
Tento článek se věnuje významné osobnosti 20. století v oboru psychiatrie a psychologie, doktorovi Viktoru Franklovi, člověku, který učí, jak nalézt smysl a důstojnost života. Jeho věhlas vychází z jeho osobního příkladu, jelikož překonal těžké překážky, prošel několika koncentračními tábory, což ho nezlomilo, ale naopak posílilo.
Nikola Tesla byl jedním z největších vynálezců a vědců v dějinách, zároveň však byl velmi skromným člověkem, který svou práci zasvětil především blahobytu lidstva, a teprve poté vědeckému pokroku.
Když Paracelsus vysvětluje druhy nemocí a léků, které se mají použít, mluví také o těle a o duchu. Důležité je však pochopit, že slovo DUCH používá ve velmi obecném smyslu a toto slovo může mít různé významy podle tématu, kterému se věnuje, nebo podle smyslu odstavce, v němž se objevuje.
Protože mnoho otázek spojených s budoucností lidstva se soustřeďuje na počítače, bude tento článek věnován počítačům a lidem. Tedy vztahu lidí k počítačům: snům, realitě i fikci. Při hledání odpovědí na otázky moderního člověka se však lze inspirovat odvěkou moudrostí našich předchůdců.
V poslední době se často mluví o tom, že žijeme v éře Vodnáře, ale ne každý člověk tomu rozumí.
