psychologie

Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.

Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.

Aniž bychom se museli uchylovat k přesným definicím, bez jakýchkoli pochybností víme, co jsou to lži. Všichni je občas používáme a nebo jsme těmi, kdo je musí poslouchat a snášet. Jistě bychom je rádi vymýtili, a přesto je nakonec akceptujeme jako „nutné“. Proč? Proč vlastně lžeme proti svému přesvědčení? A proč snášíme to, že jiní lžou nám?

Labyrint je starý symbol, který můžeme najít u starověkých civilizací od Mayů po antické Řecko nebo také ve středověkých katedrálách. Jeho význam se ale časem posunul. Zatímco dnes jej vnímáme spíše jako bludiště, z něhož je zapotřebí najít cestu ven, původně byl symbolem poznání sebe sama a nalezení vlastního středu.

Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.

Aniž bychom se museli uchylovat k přesným definicím, bez jakýchkoli pochybností víme, co jsou to lži. Všichni je občas používáme a nebo jsme těmi, kdo je musí poslouchat a snášet. Jistě bychom je rádi vymýtili, a přesto je nakonec akceptujeme jako „nutné“. Proč? Proč vlastně lžeme proti svému přesvědčení? A proč snášíme to, že jiní lžou nám?

Aniž bychom se museli uchylovat k přesným definicím, bez jakýchkoli pochybností víme, co jsou to lži. Všichni je občas používáme a nebo jsme těmi, kdo je musí poslouchat a snášet. Jistě bychom je rádi vymýtili, a přesto je nakonec akceptujeme jako „nutné“. Proč? Proč vlastně lžeme proti svému přesvědčení? A proč snášíme to, že jiní lžou nám?

Myšlenky jsou součástí našeho okolí jako vzduch, který dýcháme. Nejsou pouze v naší hlavě a mají skutečnou moc vše ovlivňovat. Princip pozitivního myšlení se dnes používá v mnoha oblastech života: od zdraví po výchovu dětí i marketing. Jak ale zavést pozitivní změny do našeho života? Stačí říci každý den několik pozitivních slov?

Vybudovat svou vlastní identitu nemusí být vždy snadné. Jsme pod vlivem mnoha vnějších vlivů a proudů…, jak tedy najít, rozeznat či objevit sebe sama, svou vlastní cestu? I tím se zabývali mnozí filozofové a mudrci, stejně jako i celé civilizace. A dnes tomu není jinak.

Dobrodružná plavba létem. Poplujeme za zvuku trubky s větrem v zádech za dobrodružstvím. Ale, co dělat, když přijde bouře... Tak půjdeme labyrintem do středu, cesta mizí z dohledu, ale my se necháme vést Ariadninou nití do centra sebe sama.