Vizionářka, teoložka, spisovatelka, lékařka, přírodovědkyně, skladatelka, psycholožka. To všechno jsou obory, v nichž vynikla jedna z nejpozoruhodnějších ženských postav středověku, která si navíc ve vší skromnosti dávala přídomek indocta – což by se dalo přeložit jako nevzdělaná.

Florence Nightingalová se stala světově známou jako zakladatelka první moderní ošetřovatelské školy. Její publikace o nemocničním plánování a organizaci hluboce ovlivnily Anglii i celý svět.

Světoznámá vědkyně a objevitelka, která díky své houževnatosti a vytrvalosti spolu se svým manželem objevila dva nové prvky, polonium a radium, a s nimi i princip radioaktivity. Byla však také velmi odvážná a za svým snem studovat fyziku se vydala až na pařížskou Sorbonnu, kde se stala první ženou studující tento obor.

Pokud bychom udělali malý průzkum mezi svými přáteli a zeptali se jich, zda jsou šťastni, co by odpověděli? A co byste odpověděli vy?

Asi bych měla, všichni to říkají.

Celý její život byl poznamenán bojem s předsudky týkajícími se vzdělání žen a jejich společenské role.  Žena, která touží vědecky bádat na poli teoretické fyziky a matematiky, spíše než založit rodinu a starat se o manžela a děti… Dnes nás to snad nepřekvapí. V době života Milevy Marićové (1875–1948) však byly takové představy velmi neobvyklé.

Marie Riegrová byla z těch silných povah, které nepotřebují hledati povzbuzení, opory a posily v uznání jiných. Vše, co vnikalo k ní ze světa zevního, sotva dotklo se povrchu její mysli – nikdy ani na krok nedovedlo ji odchýliti od cesty, kterou kráčela, vedena hlasem srdce svého, vroucně milujícího a hluboce zbožného. Síla k činům, k hrdinnému sebeobětování prýštila z hloubi její duše, bylať to nezdolná energie lásky.

Mars je čtvrtou planetou v pořadí vzdálenosti od Slunce a druhou nejmenší planetou v naší sluneční soustavě. Je často označován jako rudá planeta, protože oxidy železa, které se nacházejí na jeho povrchu, způsobují červené zabarvení, jež bylo pozorováno hvězdáři po celou historii.