Král Artuš a rytíři kulatého stolu

Aktuálně pořádáme na podobné téma tyto přednášky a kurzy:

Ing. Leoš Flaitingr

Král a země jedno jsou

Je jen málo lidí, kteří by nikdy neslyšeli o Artušovi a jeho statečných rytířích, bojujících vždy na straně spravedlnosti a cti. Jeho příběh se k nám nese z dávných časů a dodnes je umělecky zpracováván do rozličných podob. Přináší poselství o rytířství, hrdinství a čistotě v boji proti zlu. A toto poselství, které stále zasahuje srdce mužů a žen, je důležitější než historická skutečnost jeho postav. Původ těchto legend sahá až do keltské minulosti Británie, kdy domácí keltští Britové sváděli boje s anglosaskými germánskými kmeny. Zde se na přelomu 5. a 6. století setkáváme s Artušem sjednocujícím Brity a porážejícím Sasy. Mnozí autoři pak v průběhu středověku ústně přenášené příběhy přetvářeli a obohacovali v duchu své doby, a tak byly postupem času překryty křesťanským symbolismem. Připomeňme si stručně hlavní linii a symbolismus těchto legend, jež označujeme jako artušovské ságy.

Legenda o králi Artušovi

Vyprávění můžeme začít u britského krále Uthera Pendragona, který na oslavě svých vítězství nad Sasy a své korunovace zatouží po manželce vévody z Cornwallu, krásné Igraině. Vévoda však vytuší královy nízké pohnutky a ukryje Igrainu na svém nedobytném hradě Tintagel. Král Uther, neschopný zmocnit se Igrainy silou, s myslí zatemnělou vášní k této ženě, žádá kouzelníka Merlina, aby mu pomohl svými kouzly. Merlin souhlasí pod podmínkou, že mu král za možnost strávit s Igrainou jednu noc vydá chlapce, který bude této noci počat. Merlin dává králi podobu vévody z Cornwallu, aby mohl proniknout do hradu a naplnit svou touhu. Téže noci je vévoda zabit v bitvě a král se vrací už ve své podobě, jako vítěz. Je uzavřen mír a král Uther Pendragon si bere Igrainu za svoji právoplatnou choť. Jejich společné dítě je však ihned po narození odevzdáno Merlinovi. Ten dává chlapci jméno Artuš a ukrývá ho z dosahu dvorských intrik. Artuš, který netuší svůj pravý původ, vyrůstá u vévody Ectora a jeho ženy společně se svým nevlastním bratrem Kayem.


Artus1

Král Uther předčasně umírá a zdá se, že po sobě nezanechal nástupce. Říše je po delší čas vystavena nebezpečí bezvládí. Na radu Merlina jsou do Londýna svoláni všichni velmoži a rytíři, aby rozhodli o novém králi. Merlin má však plán, jak navrátit mezi lid mír a spravedlnost prostřednictvím čestného a spravedlivého krále. A tak jednoho rána se k všeobecnému překvapení na náměstí objeví čtverhranný kámen s kovadlinou, do níž je zabodnut meč a kolem je zlatým písmem vyryto:

Kdo zde z kamene a kovadliny vytáhne tento meč, je králem celé Anglie po právu i rodem.

Mocichtiví rytíři a mnozí další se pokoušeli meč vytáhnout, ale nikomu se to nepodařilo. Tehdy přijel do Londýna i vévoda Ector se svými syny. Kay, který byl nedávno pasován na rytíře, se chtěl zúčastnit rytířských klání, ale zapomněl v otcově domě svůj meč. Poslal tedy Artuše, aby se vrátil a přinesl mu ho. Když Artuš projížděl náměstím kolem meče v kameni, rozhodl se, že jej vytáhne a přinese svému bratru. A tak se skutečně stalo! Artuš pak musel na Ectorovu žádost meč znovu zarazit do kamene, ale ani poté ho nikdo nedokázal vytáhnout. Pouze Artuš toho byl schopen. Až potom Merlin odkryl tajemství Artušova původu a ostatním nezbývalo, než pokleknout před novým, právoplatným králem. Artuš musel vybojovat ještě mnoho bitev, než dokázal sjednotit celou Anglii, Skotsko a Wales a zatlačit Sasy. Jeho vítězství a moudré rady kouzelníka Merlina nakonec přinesly zemi mír, který dlouhou dobu nepoznala.

Rytíři kulatého stolu

Už od počátku, kdy se Artuš stal králem, na něj mnozí jeho velmoži naléhali, aby se oženil a zplodil mužského potomka, který by byl zárukou, že v budoucnu nedojde ke sporům o trůn. Zatím nikdo, ani sám Artuš netušil, že již má syna Mordreda, kterého počal se svojí nevlastní sestrou Morganou. Přestože Merlin později Artušovi předpověděl, že Mordred způsobí jeho smrt, stal se plnoprávným královským rytířem. Ale vraťme se zpátky, ke sňatku Artuše s Gueneverou, dcerou krále Leodegranse, kterou si Artuš vybral i přes Merlinovy pochyby. Slavila se velká svatba, při níž Artuš dostal od otce nevěsty darem Kulatý stůl, který původně Merlin vytvořil pro Uthera Pendragona. Kolem stolu mohlo sedět 150 rytířů, kteří si byli navzájem rovni a společně s králem rozhodovali o záležitostech království. Tento stůl spolu s celým královským dvorem byl později přemístěn na nově postavený hrad Camelot, jenž se stal duchovním srdcem nové rytířské epochy Británie. Odtud rytíři vyjížděli, aby v zemi udržovali mír a spravedlnost.
 
Jednoho dne Artuš v čestném souboji s potulným rytířem zlomil svůj meč. Král však nemůže být bez meče, a tak ho Merlin zavedl k jezeru, z jehož středu čněla dívčí paže s překrásným mečem. Artuš o tento meč, zvaný Excalibur, požádal jezerní pannu a dostal ho i s pochvou. Kouzelný meč Excalibur svému majiteli přinášel nezranitelnost v boji a celé Artušově říši blahobyt.

Království vzkvétalo díky moudrým radám kouzelníka Merlina a díky králově ochotě jim naslouchat. Srdcem celé říše však byla jednota rytířů Kulatého stolu, kteří tvořili nezlomné společenství cti, jež bylo „hluboko založeno na bratrství, aby nebylo přemoženo“.

K údivu všech se Merlin bezhlavě zamiloval do Nimue, jedné z dívek jezerní panny. Cestoval a trávil s ní mnoho času, aby ji vyučil a zasvětil do svých tajemství. Nimue jej však zradila a uvěznila ho pod velkým kamenem, kde ji chtěl zasvětit do mocného kouzla. Dle jiného vyprávění učinila Merlina neviditelným pro všechny kromě jí samotné.


Artus2

Harmonická vláda na dvoře krále Artuše dostala první trhliny. Proti králi začala intrikovat jeho nevlastní sestra Morgana a mezi rytíři se objevily neshody a sváry. Královna Guenevera byla obviněna z nevěry s rytířem Lancelotem a hrozilo jí odsouzení a smrt. Avšak Lancelot miloval královnu hlubokou a čistou láskou, která nemá s pomluvami nic společného. Nezbylo mu nic jiného, než ji unést, a zachránit ji tak před upálením. Začíná válka mezi rytíři, kteří se postavili na stranu pana Lancelota, a družinou krále Artuše. Společenstvo Kulatého stolu se rozpadlo. Později se vše vyjasnilo, Guenevera byla navrácena králi a Lancelot opouští Británii.

V důsledku dalších intrik se staré křivdy znovu probouzejí a král Artuš se vydává do Francie, aby porazil Lancelota. Vládu nad Británií svěřuje Mordredovi, který však stojí v pozadí těchto svárů a v nepřítomnosti krále se pokusí oženit s královnou a převzít vládu nad zemí. Artuš se musí vrátit a vybojovat poslední bitvu, v níž zabíjí Mordreda, ale i on sám je smrtelně zraněn. Meč Excalibur je na jeho žádost vhozen zpět do jezera a navrácen jezerní panně. Umírající Artuš odplouvá na bájný ostrov Avalon, kde se svojí družinou rytířů Kulatého stolu čeká, až znovu přijde jeho čas: doba, v níž bude opět zapotřebí hrdinů a rytířů, kteří navrátí zemi mír a řád.

Svatý grál

Vyprávění o hledání Grálu patří mezi nejpůsobivější a nejsymboličtější části celé Artušovské ságy. Umožňuje nám nahlédnout do poselství těchto legend. Odehrává se v době, kdy vrcholí sláva Artušova dvora a Camelotu. Naplňuje se zde Merlinovo proroctví: Ti, kdož budou členy Kruhového stolu, mají býti zasvěceni do pravdy svatého Grálu.

Ve chvíli, kdy jsou všechna místa u Kulatého stolu obsazena, se přítomným na okamžik zjeví úchvatná krása Grálu. Je to okamžik, kdy rytíř Galahad, syn pana Lancelota, usedá na poslední volné místo u Kulatého stolu, takzvaný Záhubný stolec. Je to místo, které je určeno jen pro toho nejčistšího a nejctnostnějšího z rytířů, jenž převýší všechny ostatní. Kdyby na ně usedl někdo jiný, ihned by zemřel. Po spatření Grálu všichni rytíři skládají slib, že neustanou, dokud ho nenaleznou.

Grál je zde představen jako pohár s Kristovou krví, která má moc každého uzdravit. V původních keltských příbězích se však setkáváme s nádobou, která obsahuje veškerou moudrost světa, a tu se rytíři vydávají hledat. Je zřejmé, že se nejedná o žádný hmotný předmět, který by byl ukryt někde ve světě. Grál je především symbolem ducha a jeho hledání se odehrává uvnitř člověka. Při tomto hledání musí rytíři zvítězit sami nad sebou a porazit všechny netvory, kteří se ukrývají v jejich nitru. Pokud toto dokáží, budou „blaženější a důstojnější, než kdyby poloviny světa dobyli“. Ti, kdož se ho vydají hledat ve vnějším světě, nemohou nikdy uspět. A tak mnozí rytíři pro svou pýchu, ješitnost nebo své neřesti umírají dříve, než poznají pravdu. Pouze tři z celé družiny Kulatého stolu to dokážou – Galahad, Percival a Bors. Tito tři rytíři ukazují cestu, která umožňuje člověku dobýt svého ducha. Je to cesta, při níž rytíř musí ve svém srdci udržovat pravdu, lásku, zdrženlivost a jednat s opravdovou pokorou a trpělivostí. Percival i Bors jsou pokoušeni samotným ďáblem, ale vítězí nad ním a odmítají upadnout do pokušení hmotného světa. Rytíř Galahad, jehož štít má bílou barvu, je symbolem nejvyšší čistoty a dobra. Je tím, který byl předurčen, aby uspěl. I on vlastní meč, který musel vytáhnout z kamene. Meč v kameni je rytířským symbolem ducha, který je uvězněn ve hmotě. Posláním rytíře je skrze svoji vůli a úsilí ducha osvobodit – vytáhnout meč z kamene, stát se pánem sebe sama. To se také podaří, když nejprve Galahad, a později i Percival, naplněni Grálem-moudrostí odcházejí do duchovního světa a dobrovolně se vzdávají svých fyzických těl. Pouze rytíř Bors se vrací, aby vyprávěl o vítězství ducha nad hmotou a naplnění slibu.

V celém symbolickém kontextu tak Camelot představuje duchovní svět, nejčistší myšlenky ideje, které vedou k nesobeckému a spravedlivému jednání. To ve světě lidí uskutečňují rytíři Kulatého stolu, kteří se stávají zprostředkovateli tohoto duchovního světa a jeho idejí.


Artus3

Samotný Kulatý stůl je symbolem propojení těchto světů – světa idejí a světa lidí. Tento stůl stvořil sám mudrc Merlin podle kulatého tvaru Země, vyjadřujícího jednotu a dokonalost. V postavě Merlina zde zaznívá keltská tradice moudrých druidů, kteří znali tajemství a zákony přírody a snažili se je přenášet do společenství lidí. Uprostřed stolu byl otvor, kde se Merlin objevoval jako posel duchovního světa, aby radil králi a rytířům. Kulatý stůl je tak ideálem, který umožňuje sjednotit lidi kolem určité ideje. Ti jsou pak schopni kráčet za jejím uskutečněním, v našem případě cestou rytířského ideálu. Pokud je však tato jednota rozbita, ztrácí se spojení s duchovním světem, a člověk nebo společnost začíná upadat do bezpráví a chaosu.

Závěrem

Příběhy o Artušovi a jeho rytířích nám mohou přinést ještě jedno poselství. Vypráví o střídání cyklů, kterými prochází společnost, a tedy i každý člověk. O vrcholech, pádech a propastech, jimiž lidstvo prošlo v celé své dlouhé historii. O dobách spravedlivých i nespravedlivých.

Lidé byli vždy vedeni takovými vládci, jaké si právem zasloužili. Pokud sami lidé budou toužit být lepší, moudřejší a spravedlivější, zrodí se i moudří vládci, jejichž ctnost a spravedlnost si nedokážeme představit. Stále platí, že Král a země jedno jsou. Nikdo si určitě nepřeje žít ve světě plném bezpráví, ale má-li zavládnout spravedlnost a mír, musí každý z nás něco udělat. Nejprve je však nutné znovu odkrýt svět idejí, které jsou schopny sjednotit člověka s člověkem na základě trvalých a věčných hodnot. A pak, jak vypráví legenda, se vrátí král Artuš i rytíři Kulatého stolu.

Článek vyšel v časopise Akropolitán č. 90.