Filozofie

Jedna z nejčastějších a nejnaivnějších otázek, která se pokládá dětem, je: Čím chceš být, až budeš velký? Je to způsob, jak zjistit, co by rády studovaly, učily se a dělaly. A přesto se jich nikdo neptá: Jaký smysl bys chtěl dát svému životu?

Myšlenky řeckého filozofa Platona se už od starověku vracejí a nacházejí své ztvárnění u dalších filozofů. První významná vlna se objevila ve třetím století a u jejího zrodu stál záhadný a mystický filozof Plotinos.

Jsem přesvědčena, že všichni lidé, přestože to nevědí a nemají titul, jsou filozofy. Jsem přesvědčena, že každý člověk, který si klade mnoho otázek a který, když je sám se sebou, chce vědět, kdo je, umožňuje v sobě zrození filozofa.

To, co se obecně nazývá filozofií, má podle současného chápání kořeny v Řecku. Ale filozofie není produktem řecké kultury, neboť i ostatní civilizace měly své silné filozofické kořeny, stejně kvalitní a dobré, jako byly ty řecké. Přesto se západní svět považuje za dědice řeckého způsobu vnímání.

Pokud s námi lomcují vášně nebo nás paralyzuje strach, naše mysl je jako ochromená. Nejprve je nutné omezit vliv emocí, získat nad nimi větší kontrolu. Základem je víra v sebe sama a nutnost převzít odpovědnost za svůj život.

Hlavní Moudrost Filozofie: dát smysl životu, začínaje vlastním sebepoznáním, dát hodnotu času a možnosti jednat správně. Filozofie slouží k tomu, abychom byli dobří. V takovém případě Filozofie slouží hodně a mnohým.

Říká se, že toho, co nevíme o životě a smrti, je mnohem více než toho, co víme. Jelikož nemůžeme vycházet z toho, co nevíme, je tento článek zaměřen na poznání, které nám zanechaly starodávné civilizace.

Platon se nám pokouší říci, že pouze a jedině v duši se nachází skutečná osobnost člověka, ona podstata, která přežívá fyzickou smrt.

Celý systém Platonova učení o idejích spočívá v tom, aby se prostřednictvím zkoumání pojmů dosáhlo objektivního poznání. Znamená to dosáhnout poznání o skutečném bytí věcí, které by mělo obecnou hodnotu.