Objektivnější než všechny teologické a vědecké teorie je skutečnost, že člověk od svého dávného původu považoval sám sebe a své hmotné okolí za něco prchavého, proměnlivého a pomíjivého. Proměny bytostí a věcí mu jasně ukázaly, že po každém zrození neúprosně následuje smrt, avšak i to, že vše by mělo mít nějaké opodstatnění, smysl, důvod.

Zatímco pro moderního západního člověka je čaj něco obyčejného, co může za pár korun koupit v každém obchodě, rychle uvařit a vypít, v tradicích Číny a Japonska má od počátku nádech něčeho výjimečného, úzce spojeného s duchovní cestou.