Ptačí pírko je obecně symbolem lehkosti, svobody, vznešenosti, cti a ušlechtilosti až božskosti. Asociuje přirozeně vítr, pohyb a ptáky s jejich schopnostmi, jako je let, nadhled, lehkost, rychlost, užívání či ovládání větru, ale i čistotu, něhu, jemnost až křehkost. Najít pírko bylo považováno za štěstí či dobré znamení a to, jakou přináší inspiraci, ovlivňuje i druh ptáka, jemuž pero původně patřilo, nebo barva, kterou nalezené pírko mělo.

Někdy se soudí, že o lásce platonické neměli staří Řekové žádné pochybnosti, neboť to je pojem spojovaný přímo s řeckým filozofem Platónem. Pravda je však jiná. Problémy týkající se lásky a duality, jako je ta, o které zde pojednáváme, existovaly vždy, dokonce i v Platónově době.

Složitá otázka, v níž stavíme proti sobě lásku platonickou a lásku tělesnou, se nám může zdát velmi moderní, ale jakmile začneme pátrat trochu více do hloubky při hledání informací, narazíme na pozoruhodné překvapení: tato otázka vůbec není pouze současná, je tak stará jako člověk sám.