V první řadě si myslím, že musíme rozlišovat mezi tím, co nazýváme „úspěchy“, a tím, co je považováno za skutečné „vítězství“.
Úspěch pramení ze šťastného výsledku jisté záležitosti, které jsme se zúčastnili, nebo činů, které jsme podnikli k dosažení určitého cíle. Ale když něco úspěšně uskutečníme, neznamená to být vítězem.
Ve skutečnosti se celá naše existence skládá z vítězství a porážek, což znamená z toho, co nazýváme úspěchy a neúspěchy, které se střídají podle toho, jak se objevují v naší sféře vědomí a zase z ní mizí. Každá alespoň trochu zralá lidská bytost dokáže rozpoznat a přijmout to, že během svého života poznala chuť obou těchto typů zkušeností.
Vítězství je něco složitějšího, protože nespočívá v jednoduchých věcech, ale v dosažení vyšších cílů překonáváním větších obtíží. A proto se vítězství přirozeným způsobem spojuje se životem, s nejcennějším majetkem, který lze vlastnit, a je shrnuto ve větě, která vytyčuje hlavní cíl člověka: „vítězit v životě“.
Ale co to znamená vítězit v životě? Přesvědčili nás, že to znamená získat obrovské množství majetku všeho druhu nebo takové pohodlí, které nám přinese štěstí, aniž bychom museli vynaložit sebemenší úsilí.
Já si to nemyslím. V každém případě se z pohledu filozofa jedná o dosažení toho nejčistšího a nejvyššího, co jsme schopni pojmout, a… drazí přátelé, je snad něco čistšího než sny duše? Je něco většího než objevování tajemství života? Většina lidí sní ty nejčistší sny během svého dětství: nikdo nechce být obyčejným člověkem, každý miluje dobrodružný život, chce pomáhat ostatním, bojovat proti nespravedlnosti a nevědomosti. V období ideálů jsme jako květina, která se otevírá a chce zachytit veškeré světlo, zdolat nejvyšší hory a najít ta nejkrásnější údolí.
Proč se toho všeho vzdát? Je možné, že vítězit v životě spočívá v tom, že nezradíme své mladické ideály a nebudeme se honit za přeludy tohoto iluzorního světa, které, jakmile jich dosáhneme, rozplynou se nám v rukou jako hrst písku.
Možná vítězství sídlí v našem nitru a projevuje se jako síla, která nás žene dál za našimi sny, navzdory pádům, bolesti a úsilí, které to vyžaduje. Možná vítězství znamená přeskočit padlé stromy, které nám zahradily cestu, a stále postupovat k obzoru, ještě dál, vždy ještě dál.
Pro nalezení klíče k vítězství je třeba být odvážný a umět milovat, osmělit se a chtít, ale doopravdy! Tento klíč se totiž nachází v nás, a proto jeho nalezení závisí na každém z nás. Na odvaze začít kráčet po neznámých cestách. Na lásce, kterou lidská bída neuhasí.
Potřebujeme být zdravě napjatí, což nemá nic společného se špatnou náladou ani s projevováním nekontrolovatelné nervozity. Souvisí to s nalezením přirozeného stavu pozornosti, který můžeme uplatnit v jakémkoli okamžiku a v každé situaci. Napětí, které nás udržuje v bdělosti, abychom mohli objevovat životní příležitosti a dokázali jich využít.
Budeme-li pozorní, zjistíme, že nám život nabízí řadu dveří. A každé dveře mají klíč, který je otevře. Klíč k vítězství je v tobě.
Kdo nikdy neodpočívá,
kdo srdcem i krví
usiluje o dosažení nemožného,
ten vítězí.
I-ťing
Článek vyšel v časopise Akropolitán č.189.
