V tomto žhavém letním odpoledni je kvůli nepohodlnému klimatu trochu obtížné nezapomínat na to, že jsme filozofy. Mým úmyslem je zmínit se jak o přírodním fenoménu, tak i o onom slunci, které v té či oné míře dokážeme v sobě nechat zrodit.
Každý člověk má určitou povahu a temperament, ale má i charakter. Jak se tento charakter vytváří? Je výsledkem vlivu prostředí a výchovy nebo mohou mít na jeho formování vliv i další prvky? A co o tom díky astrologii věděly starodávné civilizace?
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem své blízké zbavil strachu ze smrti.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem své blízké zbavil strachu ze smrti.
Každý člověk má určitou povahu a temperament, ale má i charakter. Jak se tento charakter vytváří? Je výsledkem vlivu prostředí a výchovy nebo mohou mít na jeho formování vliv i další prvky? A co o tom díky astrologii věděly starodávné civilizace?
Každý člověk má určitou povahu a temperament, ale má i charakter. Jak se tento charakter vytváří? Je výsledkem vlivu prostředí a výchovy nebo mohou mít na jeho formování vliv i další prvky? A co o tom díky astrologii věděly starodávné civilizace?
• Technika řeči, práce s emocemi
• Neverbální komunikace
• Trénink řečnických dovedností
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Strach ze smrti se dotýká téměř každého z nás, protože toho o ní víme velmi málo, jen to, že každý z nás musí zemřít. Proč se tedy bát něčeho, co je nevyhnutelné? Tak by nám odpověděl Sokrates, řecký filozof, který, přestože byl odsouzený k smrti, svým odvážným postojem a chápáním univerzálních zákonů své blízké zbavil strachu ze smrti, a možná ho zbaví i nás.
Aniž bychom se museli uchylovat k přesným definicím, bez jakýchkoli pochybností víme, co jsou to lži. Všichni je občas používáme a nebo jsme těmi, kdo je musí poslouchat a snášet. Jistě bychom je rádi vymýtili, a přesto je nakonec akceptujeme jako „nutné“. Proč? Proč vlastně lžeme proti svému přesvědčení? A proč snášíme to, že jiní lžou nám?
