antika

Zenon se narodil kolem roku 333 př. n. l. ve městě Kition (dnes Larnaka) na Kypru a zemřel kolem roku 260 př. n. l. v Athénách.

Není pravda, že máme málo času; pravdou je, že ho mnoho promarníme, tvrdil již před dvěma tisíci let stoický filozof Seneca. Zkušenost, že jsme právě promeškali příležitost nebo nám unikl ten správný okamžik, kdy jsme mohli něco říci nebo udělat, není asi nikomu úplně neznámá. Lidé v antickém Řecku mohli v těchto situacích nalézt pomoc u boha Kaira, neboť ten byl ztělesněním správného okamžiku a schopnosti využít příležitost, která se nám právě naskytla.

Z celkového pohledu na řecké dějiny se samotná instituce divadla možná jeví jako nepodstatná, avšak to je zdání vyvolané nedostatkem informací a také dnešním pojetím tohoto fenoménu zvaného divadlo.

Desiderius Erasmus z Rotterdamu je jednou z nejslavnějších a nejvlivnějších osobností období renesance. Byl přesvědčeným humanistou, praktickým filozofem milujícím antickou tradici a současně křesťanským teologem, překladatelem a filologem, jenž se snažil dobrat přesnějšího pochopení původního Kristova učení, stejně jako učení starých řeckých a církevních myslitelů.

Antická moudrost radí, aby společnost podporovala své čtyři základní nosné sloupy: náboženství, politiku, umění a filosofii. Pak se může stát chrámem, důstojným příbytkem bohů. Řecko v době Periklově je příkladem společnosti, která této dokonalosti dosáhla.

Stoická filozofie dělí věci na ty, které na nás závisejí, a na ty, které na nás nezávisejí.

I když se František Novotný sám ve své skromnosti nepovažoval za filozofa ani přímo za platonika, nýbrž jen za badatele o Platonovi, jeho přínos k platonskému filozofickému bádání byl a je stále značný.