Symbolismus růže

Aktuálně pořádáme na podobné téma tyto přednášky a kurzy:

Ing. Pavel Kočíř

Růže byla iniciační květinou v různých náboženstvích. Je považována za emblém lásky, trpělivosti a přestavuje i krev a chráněné tajemství.

Tím, čím je pro východní tradici lotos, je pro tu západní růže. Mezi všemi květinami se k ní zde váže nejbohatší symbolika. Královnou květin byla zvána i před tisíci lety, protože představovala dokonalé ztělesnění krásy. Zároveň však připomínala i její pomíjivost a v přeneseném slova smyslu i krátkost života.

Řecká mytologie hovoří o božském původu růží. Vyrostly z kapek krve boha Adonida, jenž představuje životadárnou sílu přírody, která se neustále obnovuje. Růže se tak staly symbolem znovuzrození a lásky, která neumírá.

Druhou verzí původu je stvoření růže bohem Dionýsem, který ji zasvětil Afroditě, bohyni lásky. Účastníci slavností na počest boha Dionýsa, tzv. dionýsií, nosili na hlavách růžové věnce. To bylo spojeno také s přesvědčením, že růže zchlazuje horkost z vína a pomáhá zabránit vyzrazení tajemství, dokonce i v opilosti.


Symbolismus růže
Symbolismus růže

Růže je i v pozdějších dobách vnímána jako symbol mlčenlivosti. Pokud si lidé něco řekli sub rosa, pod růží, sdíleli to jen mezi sebou, pod slibem mlčení. Proto byly růžemi zdobené i zpovědnice a z návštěv hradů a zámků si můžete vybavit růže, které zdobí středy stropů některých místností.

Ze starověkého Říma známe svátek Rosálie. Byl spojen s kultem mrtvých a slavil se mezi 11. květnem a 15. červencem.

Jako královna květin souvisí růže v křesťanství s Marií, s její čistotou a panenstvím. Červená růže pak obecně představuje krev života, krev Adonida i krev Krista prolitou na kříži. Spojována je i s božskou láskou.

Růženec je rozšířená pomůcka při modlitbě. Latinsky je nazýván rosarium, což doslova znamená zahrada růží. Evokuje život, skutečný vnitřní život, a takto má inspirovat k rozjímání.

Růže má spojitost i s křížem života. Kříž porostlý růžemi je symbolem rosenkruciánů. Představuje život člověka, který přináší své ovoce a rozvíjí sebe sama. Dokonalost člověka představuje pětilistá růže, kterou měl ve znaku rod Rožmberků.

V gotických katedrálách si můžeme všimnout typických kruhových rozet či růžic, v nichž můžeme spatřovat symbol duchovního rozměru života. Jsou spojovány se Sluncem a jejich kruhový tvar opět souvisí s dokonalostí.

Alchymie používá bílé a červené růže jako symboly některých fází alchymického díla. Pokud je růže zobrazována jako sedmilistá, znázorňuje širší souvislosti v přírodě. Například je to sedm planet a jim odpovídající kovy, nebo postupné fáze vývoje k dokonalosti, a to i v rámci alchymického procesu, který tento vývoj urychluje.

Růže je tedy iniciací, láskou a skutečným životem, který má pro nás připraven mnohá tajemství. Ale zůstanou nám skryta, pokud si budeme přát život snadný a pohodlný. Jen zvládnuté obtíže a překonané překážky nás posouvají dál. Ne nadarmo se říká: Není růže bez trní.

 

Článek vyšel v časopise Akropolitán č. 98.