Jak vyzrát na paměť

Aktuálně pořádáme na podobné téma tyto přednášky a kurzy:

Dana Gabrielová

Obvykle obdivujeme ty, kteří si vše pamatují, mnozí z nás říkají, že si nepamatují nic. To ale není pravda. Každý v paměti uchováváme alespoň něco… Někteří z nás si pamatují obrazy, vůně, tváře, jména, čísla, sluchové podněty, příběhy, filmy… Při snaze něco si zapamatovat jde ve skutečnosti o dvě věci: být soustředěný, když se to učíme, a umět použít nějakou techniku. Dnes se seznámíme s jednou mnemotechnikou, které se říká metoda loci nebo také palác vzpomínek či paměťový palác.


Forum Romanum, Řím
Forum Romanum, Řím

Začneme dávným příběhem: Simonides z Keu (řecký básník z 6. a 5. století př. n. l.) byl pozván na hostinu, aby básní velebil před mnoha hosty svého hostitele. To také udělal, ale pouze v první polovině své básně, druhou pak věnoval Kastorovi a Polydeukovi, božským Dioskurům. Hostitel mu ve zlosti vyplatil pouze polovinu honoráře. V jednom okamžiku dostal Simonides vzkaz, že na něj u vchodu čekají dva mladíci. Vyšel ven, ale tam nikdo nebyl. A právě v tuto chvíli se zřítila střecha domu a zasypala všechny návštěvníky. Simonides byl zachráněn božskými Dvojčaty za to, že je ve své básni opěvoval. Jak tento příběh souvisí s pamětí? Simonides pomohl pozůstalým najít v troskách domu jejich blízké, protože přesně věděl, kdo z hostů kde seděl. Měl ve své paměti uložen obraz každého člověka v hodovním sále. A tak údajně vzniklo to, čemu říkáme umění paměti.

Metoda loci je založena na tom, že použijeme obě hemisféry našeho mozku: levou, která odpovídá tomu racionálnímu a logickému, a pravou, spojenou s kreativitou a představivostí. Přesněji řečeno, vytvoříme si svůj vlastní obraz, asociaci nebo příběh s předměty, čísly, hodnotami, které si potřebujeme zapamatovat. Jak? Představme si důvěrně známé prostředí, například svůj dům nebo pokoj, cestu do práce, dokonce můžeme použít i lidské tělo a jeho části. Ke každé blízké věci, koutu, stromu apod., které již mají v naší paměti své pevné místo, si připojíme to, co si potřebujeme zapamatovat. Obvykle se doporučuje vytvořit obraz dobře zapamatovatelný, lehce bláznivý, originální, nebo vtipný, atraktivní, nabitý emocemi. Nemusíme používat pouze vizualizaci (prostřednictvím zrakových vjemů), ale jakoukoli podobu imaginace – práce s představami je možná na úrovni všech smyslů.

Projděme si v mysli nejprve cestu, např. od vchodových dveří, přes chodbu a jednotlivé místnosti, abychom si upevnili pořadí významných bodů. Následně připojujme obrazy či asociace k položkám na seznamu.

Například Cicero využíval cesty skrze Forum Romanum a ke každé stavbě, sloupu nebo soše si připojil ideu ze svého proslovu. Během projevu pak ve své mysli kráčel po známých místech a takto četl osnovu své řeči.

Jak dlouho si díky této metodě uchováme seznam v paměti? Pokud budeme soustředění a po pár dnech si obraz nebo cestu připomeneme, zůstane nám dlouho. Kolik položek může seznam takto zapamatovatelných pojmů obsahovat? Desítky. A poslední otázka, můžeme mít i více tras? Samozřejmě.

Vyzkoušejte to. Je to zábavné, ale i praktické, možná si už pak nebudete muset vytvářet seznam, co máte nakoupit, nebo co chcete daný den udělat.

Článek vyšel v bulletinu Akropolitán č. 151.