Časopis Zrcadlo kultury, 042. číslo

Osobnosti
Filosof jménem Jorge Angel Livraga
Byl člověkem spravedlivým a dobrým, a to nelze říci o každém. Pro nás, kteří jsme ho velice dobře znali, nám ohlédnutí za jeho životem odhaluje ducha vždy plného lásky k pravdě a spravedlnosti. Víme, že je jednodušší zakrýt nedostatky vynášením předností, ale v tomto případě nedostatky, které mohly existovat, zůstávají úplně zastíněny velikostí jeho opravdových ctností. Kdybychom je mohli shrnout do jediné, základní a konečné, řekli bychom, že to byl Člověk Idealista, se vším, co tento pojem zahrnuje: vnímání velkých Idejí – v Platonově terminologii Archetypů – a umění vnést je do tohoto světa, žít a zemřít v jejich jménu.

Osobnosti
Rozmluva s H. P. Blavatskou
V prvních týdnech roku 1991 jsem se ocitl v Londýně, kde se mělo uskutečnit jedno z mých pravidelných setkání s prezidenty Nové Akropolis Anglie a Irska, kteří sem přijeli za tímto účelem. Bylo typické „londýnské“ ráno, chladné a deštivé, a já se rozhodl jít na jednu ze svých obvyklých vycházek: na tržiště „Portobello“, s jeho tisíci starožitnostmi, kuriozitami a uměleckými díly. Tam jsme si připomněli, že se nacházíme nedaleko od místa, které bylo na tomto světě předposledním domovem Heleny Petrovny Blavatské (H. P. B.), kde napsala velkou část svého monumentálního díla „Tajná Nauka“. Taxi nás vysadilo před dveřmi, a tak vznikla fotografie, která doprovází tento článek. Bylo to číslo 17, ulice Lansdowne Road. Obytná a klidná čtvrť, dnes v širším centru, mi v tomto chladném lednovém mrholení vnukla tuto reportáž... možnost ponořit se ve svém vědomí o jedno století nazpět a navštívit tento dům v době, kdy v něm jeho vznešená obyvatelka ještě žila. To, co následuje, je tedy fikce... anebo ne, tedy alespoň částečně ne. Sám nevím..., neboť jsem se naučil, že fikce a realita nejsou tak oddělené, jak si to představujeme.

Umění a filosofie
Umění a filosofie
Co je umění, co je to krása? Je to čistě estetický fenomén, nebo je to snaha poznat svět a pravdu jinou cestou než věda? Jako „hledání moudrosti“ se v klasickém smyslu definovala filosofie, „Láska k moudrosti“. Je umění na tomto hledání nezávislé? Nebo zde existuje spojitost? Či snad přímo musí existovat, aby umění bylo uměním? Kterého člověka nikdy nenapadla otázka, zda je umění, krása a jejich vnímání subjektivní, nebo zda má objektivní, pro každého platný základ, který je nutné poznat, abychom mohli krásu a pravé umění rozpoznat? Dají se umělecká díla hodnotit čistě dle naší vlastní libosti, nebo existuje jiné kritérium, platné pro všechny?

Internet
Moderní poznání a odvěká moudrost
Autor tohoto článku řadu let pracuje s lidmi a s počítači. Protože mnoho otázek spojených s budoucností lidstva se soustřeďuje na počítače, bude tento článek věnován počítačům a lidem. Tedy vztahu lidí k počítačům: snům, realitě i fikci.

Astronomie
Temná hmota
Stojíme před množstvím nových teorií, kterých neustále přibývá a jež se snaží vysvětlit fenomény vyplývající z novodobých pozorování vesmíru. Nacházíme se tak v době, která je přirovnávána k revoluční době Koperníkova heliocentrismu, protože stejně jako tehdy se i dnes zcela radikálně mění pojetí našeho vesmíru. Pokusme se tedy z laického stanoviska osvětlit tyto fenomény a uvést je do vztahu k velmi starému a tradičnímu pojetí univerza tak, jak ho známe z dávných dob. Možná se z pohledu „moderního“ vědce pouštíme na „tenký led“, ale pokusíme se nalézt odpovědi na otázky „Proč…?“, které si dnešní věda, zahlcená množstvím fenoménů, neklade, a přitom jsou to otázky, které zajímají nejvíce lidí. Nalezení příčiny dějů a věcí bylo vždy předmětem zkoumání esoterní filosofie.

Alchymie
Vnitřní zlato alchymistů
Alchymie se zdá být téměř univerzální vědou. Nacházíme ji nejen ve středověké Evropě, ale také v Číně, Indii a v dalších zemích. Snad je to tím, že nejde jen o primitivní předchůdkyni moderní chemie, ale o posvátnou vědu s jejími vlastními pravidly, která byla studována všude tam, kde se objevilo esoterické učení. Hned na začátku bych rád odmítl falešnou představu o nešikovném středověkém alchymistovi, který se marně snaží proměnit olovo na zlato proto, aby zbohatl. Kdyby alchymie neobsahovala nic hlubšího, určitě by se nenašlo tolik lidí bláhových do té míry, aby strávili nejlepší část svého života honbou za takovou chimérou. Ve všech magických uměních nalezneme podvodníky a hlupáky vedle světců a mudrců. Alchymie určitě není výjimkou. Ale jména velkých alchymistů zahrnují i největší vědce a myslitele středověku.

K zamyšlení
Svět pro odvážné
Z filosofie víme, že klasikové vyzdvihovali odvážný a pozitivní postoj člověka, který se nedívá mlčky na svou, ani na cizí bolest, ale naopak vkládá do hry veškerou sílu, aby tuto bolest utišil v té míře, v níž je to možné. A právě to nás přitahuje, právě to se snažíme uskutečňovat, třebaže víme, že jde jen o malou část toho, po čem toužíme.

Po stopách moudrosti
Historky ze života slavných filosofů a mudrců
Buddha, Konfucius, Alexandr Veliký, Sokrates, Platon, Pythagoras, Aristoteles, Diogenes ze Sinopy

Hudba
Mozartův efekt
„Je dobře známo, že hudba napomáhá rozvoji jazyka u dětí a podporuje jejich tvořivost a představivost,“ říká Dr. Frances H. Rauscherová z Centra pro neurobiologii učení a paměti. Doktorka Rauscherová vedla některé z moderních výzkumů jevu, který několik pisatelů nazvalo „Mozartův efekt“.