Přejít k hlavnímu obsahu

Časopis Zrcadlo kultury, 032. číslo

K zamyšlení
My a život
„Neustále se učit milovat – to je nejlepší způsob, jak pochopit ostatní. Radostně a velkodušně pomáhat ostatním je nejlepší způsob, jak se cítit spokojen sám se sebou. Hledat smysl Života a pokusit se nalézt smysl svého vlastního života. Nic se neděje náhodou a odpovědi se nabízejí pouze tomu, kdo o ně usiluje s duchem moudrosti a s odvahou, která vede k jistému vítězství.“

Civilizace
Poselství Říma
„Řím je souhrnem slávy, je vznešeným sídlem, v němž člověk může mít jakoukoli barvu pleti, jakoukoli víru, jakékoli přesvědčení, neboť pokud je tento člověk čestný, pokud se cítí být Římanem neboli občanem světa, pak je pro něj Řím tím nejúžasnějším přínosem.“

Civilizace
Zlaté období císařského Říma
„V Římě existovalo pojetí světoobčana, které v sobě zahrnovalo jakési universální bratrství mezi všemi lidmi. V tak obrovské říši, jakou byla říše římská, bylo třeba docílit toho, aby ve všech jejích částech obyvatelé cítili, i přes vzdálenost, která je oddělovala od centra, že jsou součástí celku, že jsou stejnými občany jako ti, kteří jsou od nich tisíce kilometrů vzdáleni.“

Náboženství
Bohové Římanů
Tento text je stručným shrnutím vývoje náboženství Římanů, od doby prvních králů, kdy se ustalovala podoba římských náboženských obřadů, až po přelom našeho letopočtu, který je poznamenán zvětšujícím se vlivem cizokrajných kultů i úpadkem tradičních morálních hodnot.

Společnost
Římské ženy
„Podle antických tradic jsou žena a muž komplementy. Doplňují se svými kvalitami tak, aby mohli dohromady vytvářet harmonický celek.“

Osobnosti
Marcus Tullius Cicero jako filosof
„Díky Ciceronovu literárnímu dědictví, včetně zachované bohaté korespondence, známe jeho život jako život asi málokterého antického člověka. Jeho životní osudy byly pevně spojeny s bouřlivými politickými dějinami prvního století př. n. l. v Římě. Tyto události vedly k pádu republiky, jejíž ideály Cicero miloval a také prosazoval; to se mu nakonec stalo osudným.“

Osobnosti
Císař Julianus – filosof na trůně
Autorka nás v článku seznamuje s osobností římského císaře Juliana Apostaty. Přestože tento výjimečný muž strávil v čele Římské říše pouze necelých dvacet měsíců, období jeho vlády vtisklo nesmazatelnou stopu poslednímu století existence tohoto impéria.

Symbolismus
Ovidius a římské svátky
„V době svátků panovala slavnostní nálada, člověk se oprostil od každodenních starostí, setkával se se svými přáteli i nepřáteli a společně vzdávali hold něčemu, co je převyšovalo. Každý sám a všichni společně se snažili pozvednout ke svým bohům a hrdinům, které ctili. Posvátný obřad tak spojoval člověka s člověkem i s bohy a představoval duševní i duchovní katarzi.“

Představujeme knihu
J. A. Livraga: „Möassy, pes“
Jak vypadá svět z pohledu psa? A jak vypadá svět z pohledu psa, jenž se stal člověkem? Kniha, která vyšla v dubnu 2004, je strhujícím příběhem čisté psí duše, které je souzeno žít v těle člověka a přijímat vše dobré i zlé, co jí život mezi lidmi přináší.

Tradice
Mithrova mystéria
„Mithraismus má původ v kultu íránského boha Mithry, jenž je prostředníkem mezi dvěma protikladnými božskými silami: Ahura Mazdou, vládcem nebes, a Ahrimanem, vládcem podsvětí. Mithra zastupuje princip světla, je jeho nositelem a někdy bývá rovněž ztotožňován se Sluncem.“