Časopis Zrcadlo kultury, 023. číslo

Společnost
Mýtus o stejnosti
V tomto článku se prof. Livraga zabývá pojetím tzv. umělé stejnosti, které se rozvinulo spolu s materialistickým chápáním světa ve 20. století. Na mnoha příkladech ukazuje, že ve skutečnosti neexistují dvě stejné věci ani bytosti a že zdánlivá stejnost je pouze výsledkem nedokonalého poznání věcí. Zároveň se zabývá závažnými společenskými důsledky, jež toto pojetí v dějinách přineslo.

K zamyšlení
Metafyzické požadavky ženy
Autorka článku, prezidentka Mezinárodní organizace Nová Akropolis, se zamýšlí nad úlohou a společenským postavením ženy v dějinách i v současnosti. Co vlastně ženu charakterizuje v metafyzickém slova smyslu a jaké jsou její skutečné hodnoty, které by mohla přinést světu? Je zrovnoprávnění mužů a žen ve všem spravedlivé, nebo ochuzuje ženu o její přirozenost, o její duchovní úroveň a mystickou stránku?

Poezie
Básnířka Sapfó
Z dob antiky známe jen několik žen, jež se významným způsobem zapsaly do lidských dějin. Sapfó je bezpochyby tou nejdiskutovanější, a přitom možná nejméně známou. Článek nás uvádí do světa řecké lyrické poezie a do prostředí Sapfiny školy na ostrově Lesbos. Poukazuje na vznešené cíle a ideály, které tato instituce měla a které jsou v současnosti opomíjeny, či dokonce překrucovány.

Mytologie
Řecko v homérské době
„Homérský svět, zcela vzdálený současné představě obrovského stroje řízeného mechanickými zákony, má jeden rys, jímž se zásadně liší od dnešního pojetí: je ve své vlastní podstatě živý. Všechny hmotné věci jsou nadány životem, ať už je pro nás srozumitelný, či ne... Každý kout země vlastní existenci i věčný kořen, je obdařen citem a vůlí stejně jako lidé, zvířata, rostliny a samozřejmě bohové...“

Filosofie
Úvahy o řecké filosofii
Počátky řecké filosofie jsou dodnes zahaleny tajemstvím. První filosofové se nezmiňují o tom, odkud čerpali své poznatky, a v dějinách nelze vystopovat, kde se vlastně vzaly základní principy, na nichž byla celá pozdější řecká filosofie vystavěna. Zůstává záhadou, jak mohl za necelá dvě století vzniknout komplexní filosofický systém, který ovlivnil tehdejší společnost ve všech jejích aspektech a stal se východiskem pro celou západní kulturu.

Osobnosti
Hérodotos zvaný věrohodný
Článek nás seznamuje s postavou jednoho z největších historiků starověkého světa, který položil základy celého řeckého dějepisectví. Z díla tohoto „Otce dějin“ dodnes čerpají mnozí historikové a obdivují jeho vypravěčský styl, jenž není jen strohým soupisem údajů, ale zahrnuje též maličkosti, které provázely historické události a utvářely lidské životy.

Tradice
Olympijské hry
„Olympijské slavnosti stejně jako i ostatní sportovní hry nebo náboženské svátky byly v Řecku přirozenou součástí života, kterou vždy vrcholilo určité období neúnavné práce. Tento způsob života napodoboval cykly v přírodě, kdy po období práce přichází čas plodů, odpočinku a obnovy sil...“

Civilizace
Sparta
Sparta, která byla po celou řeckou historii vnímána jako protipól Athén, byla městským státem zaměřeným na výchovu bojovníků. Ve srovnání s jinými řeckými městy je někdy považována za stát barbarský, protože nepřispěla do pokladnice dějin žádným významným kulturním odkazem. Její státní uspořádání a systém zákonů však posloužily jako vzor mnoha vojevůdcům, vládcům i filosofům a legendární odvaha jejích bojovníků ji proslavila daleko za její hranice.

Symbolismus
Drak – 3. část
Přinášíme závěrečnou část pojednání o drakovi, tentokrát věnovanou symbolismu draka na Západě. Vyskytuje se jak v řeckých a egyptských mýtech, tak v ságách severských národů a velké množství příběhů o dracích poskytuje též křesťanská tradice. Je až neuvěřitelné, jakou popularitu si tento tvor získal u národů celého světa a jak významný je jeho symbolismus i dnes.