Časopis Zrcadlo kultury, 006. číslo

Civilizace
Cesta Inků
V tomto článku přinášíme reportáž ze studijní cesty po hlavních centrech legendární říše Inků. Pozůstatky starodávných měst, jako je Cuzco, Ollantaytambo a Machu Picchu, dodnes vypovídají o velkoleposti dávné civilizace, která zanechala dědictví nejen architektonické, ale též kulturní a filosofické. Vydejme se tedy po stopách této kultury, jež dosud neztratila své mystické kouzlo, a snažme se zachytit její poselství, ukryté pod závojem minulosti.

Po stopách moudrosti
Moudrost Inků
Nejpevnější základy říše Inků byly vystavěny na principech vysoké morálky a smyslu pro spravedlnost. Na toto téma jsme vybrali několik fragmentů, jež se dochovaly z dávných legend a vyprávění.

Rozhovor
Rozhovor s Delií Steinberg Guzmán 
Uvádíme rozhovor s prezidentkou Mezinárodní organizace Nová Akropolis, který byl v loňském roce uveřejněn v časopise „Nová Akropolis“ ve Španělsku u příležitosti 40. výročí založení N. A. Prof. Delia S. Guzmán odpovídá jak na otázky týkající se čtyřiceti let působení organizace v mnoha státech světa, tak i na ty, jež se vztahují k problémům konce tohoto tisíciletí.

Osobnosti
Záhadný svět Paracelsa (1. část) 
Postava Philippa Aureola Theophrasta Bombasta z Hohenheimu, známého jako Paracelsus, vyvolala velké zvraty na dějinné scéně 16. století. Tento lékař, filosof, alchymista a jasnovidec se nebál otřást základy ztuhlých a všeobecně uznávaných konceptů své doby, a ani mnohá nařčení z kacířství či spolků s ďáblem ho neodradila od boje proti nevědomosti a dogmatismu. Svým celoživotním dílem se tak zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti evropské renesance. První část článku popisuje Paracelsovu životní pouť a základní prvky jeho učení.

Společnost
Syndrom nepřetržité revoluce
„…Dnes jsme pohrouženi do něčeho, co jsme nazvali syndromem nepřetržité revoluce, nepřetržité změny, neboť jsme přesvědčeni, že věci se musí měnit neustále… Nemáme čas na to, abychom se ptali, proč se pohybujeme, proč se měníme, odkud přicházíme a kam směřujeme. Všechno se řítí vpřed, všechno je třeba dělat rychle a vše se musí hýbat… Ztratili jsme morální sílu, abychom se dokázali v určitých okamžicích zastavit, v klidu najít své vlastní místo a vytrvat ve svých přesvědčeních...“

Symbolismus
Tristan – mýtus a symboly
Mýtus o Tristanovi a Isoldě patří k nejznámějším příběhům o velké lásce, jíž nebylo souzeno, aby došla svého naplnění. Stal se námětem mnoha romancí, básní a v pozdějších dobách byl mnohokrát ztvárněn v malířství, sochařství či hudbě. Jedná se však skutečně pouze o drama nešťastného vztahu dvou zamilovaných lidí a o popis strastiplného putování hrdinů? Autorka článku vykresluje i jiné, symbolické aspekty tohoto příběhu, jež se vztahují k mystériu samotné duše, uvězněné ve světě hmoty a snažící se veškerou svou silou dosáhnout pravdy, překonat zákony pomíjivého světa a dobýt sebe samu.

Archeologie
O lebce z Piltdownu a datování v archeologii
Nálezy pozůstatků tzv. piltdownského člověka byly od roku 1908 považovány za jasný doklad Darwinovy evoluční teorie, neboť zapadaly do prázdného místa na vývojové dráze opice – člověk. Avšak jak velký otřes zakusila světová vědecká obec v roce 1953, když se zjistilo, že šlo o mistrovsky zhotovený falzifikát…! Článek se dále zabývá principy jednotlivých archeologických metod a stejně tak i případnými omyly, které na základě omezení těchto postupů vznikají.

Paralely
Člověk a oheň
„…Pro starověkého nebo středověkého člověka nebyl oheň pouhou chemickou reakcí. Rozeznávalo se více druhů ohně v závislosti na způsobu rozdělávání a využití. Oheň byl vždy chápán jako živý a jeho plameny byly sídlem elementálních bytostí, tedy živých tvorů bez hmotného těla…“