Dnes už se pravděpodobně nedozvíme, jaký byl vztah mezi Nefertari a Ramessem. Na všech vyobrazeních jsou jejich pohledy vážné a důstojné. Jeden důkaz lásky však bezesporu existuje. Na hranicích Núbie a Egypta, na břehu Nilu, u jednoho z nejstarších sídel núbijské civilizace v Abú Simbelu stojí dva chrámy neuvěřitelné krásy.
Nefertari, Merej-en-Mut, jméno, které znamená „Nejkrásnější žena ze všech, milovaná Mut“. Z hlubin času a dálky sluncem zalitého Egypta k nám dodnes promlouvá nezapomenutelná královna, matka a kněžka Nefertari.
Kdo byla hlavní královská manželka Ramesse II.? Neznáme její rodiče ani jejich postavení. Pocházela z Théb a nejspíše byla prostého původu. Obyčejná, a přesto výjimečná dívka, která se rozhodla zasvětit svůj život službě bohyni Hathor. Její cesta vedla do chrámové školy v Memfidě. A odtud jako hvězda zamířila vzhůru rovnou na nebe mezi nesmrtelné bohy, hodna svého jména: „Všemi bohy milovaná“.
Stala se důvěrnou přítelkyní Tuji, velké královské manželky faraóna Sethiho I., aby pak následovala jejího příkladu a spojila svůj život s budoucím faraónem Ramessem II. Vzdálena tichu chrámových zdí, zasvětila svůj život přesto službě Egyptu a jeho lidu, službě bohům, jejichž vůli ztělesňuje faraón, syn Slunce. „Ta, jež je bohům libá“ spojila svůj osud s osudem Horního a Dolního Egypta po boku milovaného manžela.
KNĚŽKA
Ženy, které si zvolily cestu kněžky, vykročily životem v tichu a pokoře. První část života strávily v některé z chrámových škol. Tyto školy však nepředstavovaly pouhé memorování vědomostí. Studium starých spisů a papyrů je přivádělo k opravdové moudrosti, k chápání světa, přírody a zákonů vesmíru. Také studium tance a zpěvu, hry na sistrum, flétnu a loutnu nebylo jen pouhou zábavou. Představovalo přitahování archetypu božské krásy do světa, v němž žijeme.
Hudba byla prostředkem probouzení ducha a způsobem, jak se přiblížit skrytým silám přírody, jak splynout s božstvem. Nádherné čisté tóny a ušlechtilé melodie, které vytvářely kněžky při rituálech, byly součástí obětí věnovaných bohům. Obětiny byly vždy tím nejčistším a nejkrásnějším, co lidé nacházeli ve svém okolí (květiny, víno a med, vůně kadidla…), hudba pak pomáhala dávat to nejušlechtilejší z jejich duší. Egyptské slovo cheneret znamená „hrát hudbu“, „udávat rytmus“. Někteří egyptologové tento pojem překládali jako harém. Avšak původní význam tohoto slova byl „uzavřené místo, posvátné místo“. Místo zasvěcené některému z egyptských bohů: Amonovi, Isidě, Bastet, Hathor... Ženy zde žily naprosto svobodně, ze své vůle. Učily se zde také tkát a vyrábět látky, což byla nejen praktická potřeba, ale i rituální činnost. Tkaní mělo vztah k procesu stvoření světa, vztah k bohyni Neit, která utkala svět rukou a slovem zároveň. Práce žen v chrámech se stávala darem, který bylo možné věnovat bohům. Přítomnost těchto božských bytostí ženám pomáhala vytvářet mistrovská díla. Způsob života v chrámu spolu s očistnými obřady povznášely jejich tělo i ducha.
Nefertari se zasvětila bohyni Hathor, jejíž jméno znamená „chrám boha Hora“, posvátný příbytek. Chtěla pomáhat „Matce matek“, která je dárkyní krásy a lásky, dárkyní života lidí i bohů. Hathor je zobrazována jako vesmírná kráva. Zrodila slunce i hvězdy, živila je svým mlékem. Jindy je to krásná žena v přiléhavých šatech s korunou tvořenou rohy a sluncem; rohy božské krávy představují dělohu, z níž se rodí slunce, a zároveň vesmírnou bárku, která slunce vozí na jeho každodenní pouti po obloze. Rohy mají tvar měsíce a spolu se sluncem vytvářejí harmonii života. Symbolizují nekonečné střídání dnů a nocí, cyklů, které vládnou v přírodě. S přídomkem „Královna západu“ je Hathor matkou těch, kteří se ocitli na druhé straně života, na západním břehu Nilu, jenž patřil zemřelým, těm, kteří povstali k novému životu. Hathor měla i jméno „Paní Sykomory“. Ze dřeva těchto stromů se vyráběly sarkofágy, „ty, jež vlastní život“. V přeneseném smyslu se tak z Hathor (dřeva sykomory) zrodil nový život i na druhé straně.
KRÁLOVSKÝ MANŽELSKÝ PÁR
Hlavní úlohou velké královské manželky bylo dávat sílu faraónovi a život samotné egyptské zemi. Být faraónovou manželkou nebylo společenské postavení ani titul, z něhož by plynuly výhody. Jejím údělem bylo být matkou Egypta, manželkou panovníka, dcerou následující starodávnou tradici a kněžkou provádějící každodenní ceremonie, které zajišťují harmonický život Egypta. Královna zastávala funkce obřadní a výchovné, ale i ekonomické a politické. Nefertari například spolu s chetitskou královnou usilovaly o uzavření míru mezi dvěma znepřátelenými národy.
Význam královské manželky si můžeme vysvětlit na mýtu o Isidě a Osiridovi – prvním královském páru. Osiris byl zrazen a zabit svým bratrem Sethem, jeho tělo bylo rozsekáno na 14 částí a rozházeno po celé zemi Kem. Isis jich 13 sesbírala (chyběl orgán plodnosti, který skončil na dně Nilu, a proto je řeka Nil symbolem plodnosti) a spolu s bohem Anubidem Osirida znova oživila. Podle mystérií se stal Osiris vládcem světa na západním břehu Nilu, který je královstvím zemřelých.
Královna Isis dává život, ne pouze život fyzický. Proniká branami smrti a odhaluje tajemství znovuzrození. Dává život věčný, který přesahuje hmotné tělo, dává život duchovní. Horus-syn, který se Isidě narodil, byl zrozen z nejskrytějších tajemství, byl spojením života a smrti. Stává se vládcem Obou zemí.
Je-li faraón otcem bdícím nad osudem Egypta, královna je jeho matkou. Je silou, která dává život, je láskou v tom nejušlechtilejším slova smyslu. Královský manželský pár je vzorem pro celou zemi a její obyvatele. Křehká a něžná Nefertari je pevnou oporou velkému a silnému Ramessovi. Střeží jeho životní sílu. Žádný faraón by nemohl vykonávat svou funkci správně bez ženského principu, bez královské manželky. Ta se účastnila řady ceremonií a obřadů důležitých pro správný chod státu. Například při svátku vítězství boha Hora nad temnotami hrála hlavní roli zasvěcená žena šemait – zpěvačka, často představovaná právě královnou. Jako mocná kouzelnice dokázala, že Horova bárka byla nezranitelná. Tak mu pomáhala v boji proti ničivým silám.
Královský pár byl zasvěcen do egyptských mystérií, společně pracoval v chrámech a následoval přirozenou harmonii, která nutně panuje mezi ženským a mužským principem v universu. Faraón Ramesse představoval zákon a královna Nefertari oživovala svou láskou celou zemi. Její neutuchající energie a smysl pro odpovědnost udržovala moudrost a smysl života.
ABÚ SIMBEL
Dnes už se pravděpodobně nedozvíme, jaký byl vztah mezi Nefertari a Ramessem. Na všech vyobrazeních jsou jejich pohledy vážné a důstojné. Jeden důkaz lásky však bezesporu existuje. Na hranicích Núbie a Egypta, na břehu Nilu, u jednoho z nejstarších sídel núbijské civilizace v Abú Simbelu stojí dva chrámy neuvěřitelné krásy. Chrám Ramesse zasvěcený Osiridovi a chrám Nefertari zasvěcený Hathor. Místo, které pro ně vybral sám Ramesse II., má zvláštní kouzlo a sílu. Ranní slunce každý den ozařovalo průčelí obou chrámů a dávalo žlutému pískovci barvu červenou, barvu ohně a života. Osvětlovalo monumentální sochy na průčelí chrámů, Ramesse a Nefertari kráčejících ruku v ruce světlem. Ranní slunce je pokaždé znovu oživilo, a zpečetilo tak jejich věčný život.
Nefertari je zobrazena jako ochránkyně královského ka, velká kouzelnice. Vdechuje svému králi energii potřebnou pro vítězství nad silami temnot. Královna je vyobrazena ve stejné velikosti jako král.
Uvnitř chrámu je ve společnosti bohyní Mut, Hathor, Isis nebo Tveret. Úchvatné obrazy dodnes ukazují Nefertari obětující květy lotosu a kadidlo, její korunovaci. Korunu tvoří slunce mezi dvěma rohy a dvě vysoká pera, atributy všech bohyní stvořitelek. Na čele má urea, samičku kobry, která ničí nepřátele světla. Vedle Nefertari stojí Isis a Hathor, které magnetizují její korunu. Nefertari se zde ztotožňuje s oběma velkými bohyněmi, je matkou Egypta, přináší záplavy, a tím i život celé zemi Kem.
Jako tyto chrámy stojí věčně vedle sebe, tak navždy kráčejí Západním královstvím i Nefertari a Ramesse, jejich ka jsou spolu a dodnes nám připomínají, jakou moc má láska. Je to dílo tak krásné a božské, že je nezničila ani naše civilizace. Na jejich místě se dnes rozlévají vody obrovské Asuánské přehrady. Sochy byly rozřezány a jako obrovská mozaika znovu složeny mimo dosah vod Nilu. Dílo vzniklé z lásky potvrzuje, že láska i skály přenáší.
VĚČNÝ ŽIVOT V ÚDOLÍ KRÁLOVEN
V jižním cípu thébského pohřebiště leží Údolí královen, Ta-set-neferu („Místo faraónových dětí“). Zde odpočívají královny, princové a princezny.
Toto údolí je spojeno s Údolím králů Thébským štítem, horou zasvěcenou bohyni Kobře. Královská Kobra střežila údolí před znesvěcením, střežila klid těch, kteří zde nalezli život věčný.
Hrobka Nefertari je pokládána za jednu z nejkrásnějších v celém Egyptě. Celý prostor představuje duchovní cestu královniny duše, kterou procházela podsvětím až do okamžiku, kdy předstoupila před slunečního boha Rea.
Malby jsou spjaty se starými náboženskými texty, především s Knihou tajného obydlí nazývanou Kniha mrtvých. Tmavě modrý strop představuje nebe poseté zlatými hvězdami s pěti paprsky, které symbolizují dokonalého člověka žijícího v souladu s nebeským zákonem. Nádherné malby na stěnách rozlehlé hrobky znázorňují Nefertari ve společnosti božstev. Osiris, Isis, Anubis, Maat, Hathor a jim milá Nefertari jsou zachyceni v zářivých barvách. Nefertari přináší oběti, hraje na sistrum, navěky nesmrtelná na těchto malbách i v našich myšlenkách.
Kdo tedy byla Nefertari, všemi bohy i lidmi milovaná, nejkrásnější ze všech žen? Byla stejně krásná jako samotná země Kem. Byla samotnou zemí Kem.
Dáma v tom nejlepším smyslu slova, ztělesnění čistoty, harmonie, dokonalosti. Navždy živá na druhém břehu, ne pro svůj posmrtný příbytek, ale pro dílo, které vykonávala v souladu s vesmírným řádem nazývaným jménem bohyně spravedlnosti – Maat. Živá svou ušlechtilostí, vznešeností a touhou, kterou dokáže probudit v ženách všech dob: touhou stát se stejně dokonalou.
